Podlesí - Historie

Od počátku hospodářské činnosti ke vzniku vesnice Podlesí

Zákoutí Brd se nemůže pochlubit bohatou kulturní historií sahající daleko před nás letopočet. Horská pásma byla pokryta hustými smíšenými lesy, jimiž si prorážely cestu pouze dva potoky - Obecnický a Litavka. Odvahu proniknout na toto území s drsnými podmínkami v zimě měli v posledních staletích před naším letopočtem jen prospektoři snažící se vyrýžovat z písku potoků jmění. Narozdíl od Obecnického potoku, snášely přítoky Litavky po staletí částečky zlata a Litavka se ve druhém století před Kristem stala malým Eldorádem stejně jako i další potoky v blízkém okolí.

Zásoby zlata však byly během několika staletí vyčerpány a hornická činnost tohoto druhu ustala.

K jejímu obnovení došlo až po odkrytí stříbrných ložisek na přelomu 12. - 13. století. Tentokrát to nebyli prospektoři, ale zemědělci, kteří je objevili mezi kořeny stromů. V této době do horských oblastí našeho kraje přicházeli noví osadníci, z poražených stromů si postavili nová obydlí a seskupovali se do prvních osad. Nejdříve se usazovali v údolí Litavky a Obecnického potoka, pak v blízkých stáních. Počátkem 13. století se začala tvořit poměrně hustá síť nových vsí (Tisová, Kozičín, Lazec, atd.). Ve 14. století noví osídlenci pronikali až na Třemošnou, kde založili osadu Orlov.

Podlesí vzniklo až v druhé vlně hospodářské činnosti, kterou podnítil na počátku 16. století nález nejbohatších stříbrných žil na Březovém vrchu (dnes Březové Hory). Ve dvacátých letech 16. století stálo v blízkosti březohorských šachet kolem dvaceti hornických domků. Několik dalších bylo postaveno i pod Březovými horami u Litavky, kde se ruda drtila na rudných mlýnech a propírala v toku vody. Vzniklo tak první obydlí osady nazvané Podlesí, nejprve Dolní (dnes Staré). V 17. století blíže ke stříbrné huti vznikla další podleská osada pojmenovaná Horní Podlesí (dnes Nové.)

PRVNÍ URČITÉ ZPRÁVY
Podlesí jinak zvané Podlesy dostalo jméno podle své polohy. První určité zprávy o něm podává nejstarší kniha horní a to na den Nejsvětější trojice roku 1527.

V zápisech této knihy nalezneme např.: v roce 1527 se jedná o postavení vodního stroje, aby voda z Podlesí mohla bez překážky hnát stroj na Horách a puchýrnu v Podlesí. Ve zprávě ze dne 17.5. 1702 navrhuje horní mistr Jakub Büttner, aby byla zase zřízena stará huť v Podlesí, atd.

17. STOLETÍ AŽ POČÁTEK 19. STOLETÍ
První zmínky můžeme sice naleznout již v roce 1527, ale jako vesnice se Podlesí konstituovala až v polovině 17. století. Obec tehdy ležela na pozemku příbramského panství, založeného v roce 1524. Příbramský magistrát byl pánem nad Podlesáky ve všech běžných záležitostech.

V 17. a 18. století probíhala recese stříbrnorudné těžby. Život v Podlesí byl tehdy zřejmě ohraničen běžnou zemědělskou výrobou. Nelze vyloučit ani povrchovou těžbu železné rudy a účast podlesských na jejím zpracování. Podbrdsko bývalo označováno za železárny Čech a právě 17. a 18. století jeho sláva vrcholila. V důsledku reforem J. A. Alise, rodáka z Vysoké Pece, se koncem 18. století podařilo významně povzbudit těžbu stříbrných rud na Příbramsku. Hornictví se stalo dominantním oborem lidské činnosti a vtisklo tvář mnoha obcím, včetně Podlesí. Hornické obce charakterizuje především zvláštní typ obydlí, bez obvyklého hospodářského zázemí. Zemědělská výroba zde měla pouze doplňkový význam.

Svébytnost hornické kultury je možné nejlépe doložit na oboru typickém pro celé Příbramsko - betlémářství. Podleské betlémy jsou dokonce charakteristické svou naivistickou řezbou. 19. století bylo dobou spolkového života. Podlesí tou dobou již rozdělené na Staré a Nové, bylo jedním z lokálních kulturních ohnisek na Příbramsku. Zejména Jednota vzájemně se podporujících ochotníků, jejíž bohatá tradice sahá do 80. let minulého století, si zaslouží pozornost.

SPOR O PODLESÍ (druhá polovina 19. století)
V roce 1850 zanikla stará vrchnostenská správa a řízení obce se ujali sami obyvatelé prostřednictvím obecních úřadů. Podlesí však dvakrát spojilo svůj osud s Příbramí, se kterou vytvořilo obec jednu. Nejprve to bylo r.1890, kdy sami Podleští požádali o spojení obou obcí. Jednání trvala od roku 1890 a v referendu se k němu vyjádřili všichni obyvatelé s volebním právem obou obcí. Tehdejší spojení do jedné obce však bylo krátkodobé. Ke druhému sloučení došlo cestou direktivního nařízení až 1. ledna 1980.

Na základě uchovaných dokumentů lze ovšem vyvrátit tvrzení o radostné touze Podleských spojit se s Příbramí.

...V roce 1890 provedla obec Příbram čin, o němž my obyčejní smrtelníci nemáme ani zdání, čin protizákonný...Obec podleská byla po celé délce od jihu k severu rozdělena silnicí na dvě části. Část východní (34 domů) byla násilně oddělena od Podlesí a nazvána V. čtvrtí města Příbrami ...

Proti neoprávněnému oddělení bez schválení příslušných nadřízených orgánů podalo zastupitelstvo obce protest. Teprve v roce 1901 rozhodlo ministerstvo vnitra ve svém výnose o novém jednání ohledně úpravy hranic katastru. Vyhýbavé odpovědi obce příbramské dávaly podnět k veřejným protestům. Rok 1902 přináší rozhodnutí městské radnice o rozdělení domovních čísel příbramské části Podlesí a Březových Hor. Dnešní součást Drmlovo Pole bylo přiděleno k Březovým Horám. To vše je opět doprovázeno stížnostmi a rezolucemi.

Až 20.4.1910 schválilo obecní zastupitelstvo smírné podmínky pro projednání sporu o hranice. Obec příbramská přepouští veškeré domy na levém břehu Litavky obci podleské za výměnu přilehlých lesů a dvě enklávy u obce Orlova a Oseče. Teprve v roce 1912, tj. po 22 letech, dochází k definitivnímu ukončení sporu.